Mám ráda svoji práci. Těší mě na ní mnoho věcí, ale jeden z nejkrásnějších pocitů je setkávání s úžasnými lidmi, kteří vám mají co dát. Jsou to takoví lidé, po jejichž návštěvě ve vás zůstane pocit sametového pohlazení a moudrosti. O to víc mě pak těší, když mohu těmto lidem přispět svojí radou k jejich kvalitnímu životu. Takové úžasné setkání jsem měla...
Moje stránky a můj blog není jen o duchovnu, ale i o mých zkušenostech a zážitcích. Věřím, že vás pobaví a možná i v něčem poučí. Tak tedy…zde jsou mé zážitky z velké cesty za velkou louži. V několika následujících kapitolách se dočtete hodně zajímavého… kapitola I. Letíme…. A je to tady, jedeme do Ameriky! Rozhodnutí moje a mého manžela, že se podíváme za velkou louži v nás...
Určitě to znáte všichni. Dlouho víte nebo cítíte, že byste měli změnit nějakou svojí životní situaci nebo aktivitu. Už v ní žijete tak dlouho, že vás začíná nějakým způsobem omezovat nebo vám ubližovat. Ale jde to těžko. A tak váháte, čekáte a jedete stále ve svých kolejích. A najednou se to stane…prostě vás to zastaví! Dlouhé roky jezdím za svými...
Určitě znáte ten pocit, když se s někým neshodnete, pohádáte nebo někdo udělá něco proti vám ať už vědomě či nevědomě. V tu chvíli se mysl zaplní množstvím negativních pocitů. Pocitů křivdy, nenávisti, odsuzování, ublížení, žárlivosti to vše se mísí, vzdouvá a zase klesá jako hladina rozbouřeného moře. Tyto negativní pocity a myšlenky nás doslova sžírají zevnitř. Neustále přemýšlíme...
Nedávno si mi jedna paní stěžovala, že jí žádné afirmace a meditace nefungují. Přečetla mnoho knih a vyzkoušela hodně věcí, ale nic jí nefunguje. Bohužel není sama. Vzpomněla jsem si na své začátky. S knihou Miluj svůj život jsem usínala i vstávala a následně s desítkami jí podobných. Opakovala jsem napsané afirmace a stále nic…Nevzdala jsem se! Postupem času, tréninkem a díky dalším knihám...
Příroda je jako divadlo. Denně v ní probíhají stovky různých představení. Někdy je to drama, jindy, a to častěji komedie, ale vždy má něco zajímavého v repertoáru. Onehdy jsem seděla se šálkem ranní kávy v pergole před domem a pozorovala probouzející se přírodu. Miluji letní rána, kdy vycházející slunce prozáří krůpějky ranní rosy na trávě a listech a ptáci se předhánějí ve zpěvu...
Necítím se být léčitelkou, i když mě lidé tak často oslovují. Cítím se být spíš poradcem, poradkyní. Snažím se ze všech svých sil, umu a znalostí radit lidem, jak žít a co dělat přírodní cestou, aby znovu našli své zdraví, a to jak duševní, tak tělesné. Léčitel v pravém slova smyslu by měl léčit. Léčí však příroda a naše tělo se...
Miluji svoji práci. Přináší mi mnoho nových zkušeností, setkávání se skvělými a zajímavými lidmi a nutí mě se neustále vzdělávat a pracovat na sobě. Je však jedna situace, kterou moc ráda nemám. Naštěstí nepřichází často. Jaká to je? Ve dveřích mé ordinace se objeví človíček se slovy: „Už jsem vyzkoušel úplně všechno, doktoři neví, co se mnou, léčitelé mi...
Aneta Benediktová
