Jaro je tady. Jdeme na bylinky!

Aneta Benediktová9.4. 20200

První teplé jarní paprsky vycházejícího sluníčka a neúnavný zpěv ptáků dokáže vykouzlit úsměv i u sebe zarputilejšího bručouna. Prostě jaro v nás vyvolává dobrou náladu a radost ze života.

Tu můžeme podpořit i čerstvými bylinkami, které si můžeme v této roční době již sami nasbírat. Podívejme se na to, jaké to jsou a jak je můžeme využít.

Sedmikráska obecná

Pro svůj růst nepotřebuje moc pohodlí. Najdeme jí téměř na každé louce, zahrádce či rumišti. Její bílé kvítky vykukují i v teplé zimě a první jarní sluníčko dokáže vykouzlit celý koberec bílých květů. Sedmikrásku sbíráme celou i s listy nebo můžeme jen květy. Čerstvou bylinku převaříme dvě tři minutky v horké vodě, necháme chvíli odstát a přelijeme do horké lázně. Zklidní a omladí naši pokožku, působí protizánětlivě. Květy můžeme konzumovat přímo čerstvé. Zlepší nám trávení, očistí játra i krev. Sušené květy se přidávají do bylinných směsí na očistu těla.

Devětsil lékařský

Opomíjená, ale velmi účinná bylina. Roste na vlhčích místech v podhorských a horských oblastech. Časně na jaře se sbírá oddenek nádherně zbarvený tmavě růžovou až fialovou barvou, později pak listy. Listy se používají zejména na zevní obklady při revmatických bolestech kloubů, při kloubních otocích či výronu. Z oddenku můžete vyrobit bylinné víno, které působí proti křečím v oblasti trávicího traktu a proti žlučníkovým bolestem.

Recept: Sušený kořen se namele na prášek. 15 g prášku vsypeme do 1litru kvalitního červeného vína a necháme 30 dní odstát. Pak zcedíme přes pláténko a pijeme před jídlem cca 10 ml bylinného vína po dobu 30 dní

Podběl lékařský

Na největších rumištích, v příkopech či na náspech najdeme na jaře záplavu nádherných žlutých květů podbělu lékařského. Patří mezi první byliny, které na jaře sbíráme. Můžeme jej konzumovat rovnou po utrhnutí. Jinak po usušení působí velmi dobře na akutní i chronický kašel. Patří mezi tzv. slizové byliny. Jeho léčivý sliz chrání sliznice v dýchacím i trávicím traktu například u zánětů střev. Používá se však nejčastěji do průduškových směsí.

Česnek medvědí

Při pohledu na pláň zarostlou medvědím česnekem zaplesá srdce každého milovníka přírody. Najdeme jí v blízkosti lesa, kde je nějaký potůček či mokřad. Je to velmi krásná a účinná bylinka, ale při jejím sběru jí prosím nepoškozujte, ať nám dělá radost i další roky. Jemně utrhneme křehké lístečky, které dostávají názvu bylinky – silně voní po česneku. Můžeme je usušit nebo zmrazit. Nejlépe však působí čerstvá. Bylinka snižuje krevní tlak, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, působí desinfekčně na trávicí trakt. Zchroupeme celý list nebo si jí dáme třeba na chleba či do rizota. Pesto vyrobené z medvědího česneku nám může dělat gastronomickou radost každý den.

Kopřiva obecná

Kopřiva patří mezi nejrozšířenější bylinu našich luhů a hájů. Pravděpodobně neexistuje člověk, který by se s ní nesetkal. Její léčebné působení je tak široké, že bývá základem většiny bylinných čajových směsí. Na jaře se sbírají mladé kopřivy. Celou malou kopřivu utrhneme nebo ustřihneme. Mladé kopřivy mají zcela mimořádné působení díky vysokému obsahu chlorofylu, který tonizuje metabolické funkce organismu. Mladé kopřivy můžeme zamrazit a dělat si z nich v průběhu roku bylinný čaj, který nás pročistí, bude působit na ledviny, játra, krev, krevní tlak i alergie. Čaj z mladých kopřiv by se neměl pít déle než deset dní v kuse. Pak je nutné udělat pauzu.

Mladé jarní kopřivy využíváme v gastronomii. Aktivují trávicí enzymy dodávají minerály, vitamíny a další blahodárné látky našemu tělu.

Zkuste některý z receptů:

Kopřivové pesto

Pesto můžeme použít téměř na cokoliv vás napadne. Do salátů, na rýži, brambory či jako dip k tyčinkám nebo masu. Kopřivové pesto konzumujeme ihned po přípravě. Kopřiva v pestu mění časem svoji barvu a zhořkne. Pro dlouhodobou konzervaci není kopřivové pesto vhodné.

Suroviny: