Strachy nás nemusí ovládat

Sedím v letadle a pozoruji z malého okénka mraky, jak pomalu rozvážně plynou. Některé jsou maličké, jako by někdo štětcem rozstříkl barvu po obloze, jiné velké a načechrané jako kopec šlehačky na narozeninovém dortu. Hluboko dole je blankytné moře, na kterém pluje velká kontejnerová loď. Z letadla vypadá jako maličký model lodě, který si sběratel může vystavit do vitrínky. Pokud bych se k ní postavila v přístavu, tak bych viděla obrovský kolos se všemi kontejnery a dalším nákladem.

Uvědomila jsem si, jak nás v životě silně ovlivňuje úhel pohledu na věci. Z mého současného pohledu je loď něco malého, zanedbatelného, co vidím, ale nevzbuzuje to ve mně žádnou emoci. Pokud bych však byla dole na zemi, třeba v malé rybářské bárce a ona by plula kolem mne, tak můj úhel pohledu by byl jiný a určitě by to ve mně vyvolalo některý typ emocí. Mohl by to být strach, napětí nebo třeba i vzrušení. Vždyť vše záleží na našem úhlu pohledu a také na tom, co nás rodiče, učitelé a další lidé v útlém dětství naučili.

Vzorce chování a strach

Maminka dítěte, které žije ve vesničce v džungli jej naučí prostřednictvím svého chování, že pavouk je užitečný pro celé přirozené společenství džungle, ale také, že to může být zdroj potravy. Maminka ve městě v Evropě může své dítě naučit strachu z pavouka svým vyděšeným chováním, když jej uvidí. A tak i když není reálný důvod mít z pavouka strach, tak jej máme, jakmile ho uvidíme, jelikož podvědomě kopírujeme chování rodičů, které nám ukazovali v útlém věku.

Není to jen o pavoucích a lodích, je to o celém životě, o tom, jak se v útlém dětství v našem podvědomí zakořenily strachy a vzorce chování, které nám způsobují, že často radši jdeme ve vyšlapané cestě a odmítáme se podívat doprava či doleva. Sice jsou tam cesty daleko hezčí a příjemnější, ale my jsme naučeni jít touto cestou.

Potom se ale nemůžeme divit, že často ve starším věku jsme velmi podobní svým rodičům, a to ne tolik zjevem, ale způsobem chování, které nám pak přináší naše celkové životní postavení, zdravotní stav či celkové psychické naladění. A to i přes to, že v mládí říkáme…“nikdy nechci být jako moje matka, jako můj otec“. Otázka zní: „Co jsme udělali proto abychom nebyli?“

Strach, strach ze změny nám většinou nedovoluje být jinými!

Také jsem říkala, že nechci být jako moji rodiče. Dali mi život, dali mi vzdělání, vychovali mě s největší láskou, jakou mi mohli dát a já jsem jim za vše vděčná. Nicméně už v mládí jsem se pevně rozhodla, že půjdu jinou cestou než oni, že v sobě najdu tu velkou odvahu a sílu sejít z vyšlapané, pohodlné cestičky a najít svoji cestu, která mi přinese poznání, která mi přinese klidnou mysl a chápání zákonitostí života, alespoň v té míře, která mi bude dovolena.

A věru, cesta to nebyla lehká. Prvotní bylo, reálně vidět všechny své strachy a omezení, a přiznat si je. Protože pokud to nevidíte a nemáte sílu si je přiznat, tak vlastně nevíte s čím pracujete. Pak už je začít!

Prošla jsem v mém životě celou řadou úskalí, několikrát se odrážela ode dna, ale vždy věřila, že to co se děje je jen a jen pro mé dobro, i když v tu danou chvíli to tak nevypadalo.

Na mé cestě mi hodně pomohli lidé, kteří z vyšlapané cestičky sešli již dávno přede mnou a měli vysoké duchovní poznání. Ti mě často nasměrovali kudy jít, a co dělat. Vždy mi dali jen indicii a bylo na mě, jestli jí přijmu a sama začnu svojí silou a pílí uskutečňovat změny ve svém podvědomí.

V mém životě mi hodně pomohly buddhistické meditace. Meditace je práce a trénink. Není to lehnout si jednou za čas do postele, pustit si hudbu do sluchátek a relaxovat. Je to každodenní intenzivní práce a trénink stejně tak, jako když trénujete na nějaký sportovní výkon. Pokud meditujete denně alespoň čtvrt hodiny, a správným způsobem, tak se výsledky dostaví velmi brzy.

Meditovala jsem několik let a při meditacích intenzivně, z celého srdce a s emocí lásky dělala odpuštění a propuštění. Pro moji rodinu, pro mé přátele a známé, ale i pro mne. Pracovala jsem na hlubokém odpuštění sama sobě a přijetí sama sebe. Opravdu to byla každodenní práce. Výsledky ale byly vidět každým dnem, každou meditací, která byla dělaná ze srdce, ne z hlavy.

Pokud se mi podařilo dostat na silová, promodlená místa, tak se stávalo jako bych meditace a všechny afirmace při ní poslala „rychlým kurýrem“.  Něco se v mém životě událo již třeba za několik hodin nebo dní.

Jednou jsem byla se skupinou svých známých na duchovní cestě ve Španělsku a vykonala meditaci a modlitby  na úžasném místě, které se jmenuje Montserrat. Po návratu jsme šli všichni do restaurace na večeři. Cítila jsem jak je moje hlava a celé tělo ještě ve stavu meditace a všechny pohyby a úkony jsem dělala automaticky. Procházela jsem restaurací, kde dva číšníci spolu hovořili španělsky, slyšela jsem jejich rozhovor, sedla si ke stolu a najednou si uvědomila, že jsem jim rozuměla. V té době jsem ale španělsky neuměla ani jedno slovo. Byla to názorná ukázka, jakou sílu má naše podvědomí. Jak dokážeme podvědomě velmi silně komunikovat se svým okolím, a to nejenom s lidmi, ale i se zvířaty a rostlinami.

Byl to pro mě jeden ze zlomových okamžiků. Pocítila jsem sílu podvědomé práce, a to nejenom touto událostí, ale i všemi dalšími, které v mém životě následovaly.

Postupem času se můj život úplně změnil. Uvědomila jsem si, že v sobě již nemám strachy. Pociťuji hlubokou důvěru a lásku k životu. Vím, že se strachy se dát velmi účinně a relativně rychle pracovat. Jen je potřeba v sobě najít to silné odhodlání sejít z vyšlapaných cest, podívat se svému strachu zpříma do očí, smířit se s ním a pak jej láskyplně pustit. Pravidelně trénovat svoji mysl, své podvědomí a mít silnou a hlubokou důvěru v život a jeho nekonečnou lásku, která je kolem nás jako obrovský ochranný štít.

Nyní v mojí realitě nepociťuji strachy, v mojí realitě plyne vše tak jak má s láskou a důvěrou. Život mi dává vše, co v danou chvíli potřebuji a já to na oplátku s pokorou přijímám a nepřemýšlím o tom, jestli to je dobré nebo špatné, správné nebo nesprávné, prostě to je takové jaké to je. Je to jen a jen pro mé dobro.

A proč to vlastně píši?

Dvacet let jsem pracovala s lidmi s jejich zdravím přírodní cestou s bylinami, minerály, vitamíny. Radila jsem jim, jak mají pracovat se svým tělem a také se svojí psychikou. Moje léčebné postupy a bylinné recepty fungovaly velmi dobře a lidé pociťovali poměrně rychlou úlevu. Poslední roky vnímám velkou změnu. Pokud moji klienti pouze užívají byliny a nezapojí do svého léčení i práci se svým podvědomím, se svojí psychikou, tak výsledky léčby nejsou významné a nemoci se stále a stále vracejí s čím dál tím větší intenzitou.

Jako by bušily na dveře a křičely: „ jsem jen zhmotněný projev tvého podvědomí, tvých strachů, pocitů křivd a nenávisti, podívej se na mě, postav se ke mně čelem a zpracuj mě!“ Léčebné postupy prostě již nefungují tak jak fungovaly. Je potřeba k nemocem více přistupovat z pohledu psychiky a tam léčbu začínat.

Jsem tady pro vás stále. Jen hledám tradiční léčebné postupy a přístupy k práci s psychikou mimo hranice naší vlasti. Kladu si otázky, proč máme my v Evropě tolik psychických problémů? Proč často nedokážeme překročit své ego a uvolnit své strachy?

Odpovědi a tradiční postupy nacházím u indiánů v Mexiku a v Peru. Tito lidé stále žijí v souladu s přírodou a využívají tradiční postupy a rituály, které je naučili jejich předci. Jsou šťastní i v jedné místnosti bez televize a drahého nábytku či auta. Důležitá je pro ně rodina, příroda, a umí žít tady a teď.

Proto moje cesty, a proto více poraden on-line a méně osobně. To je i odpověď na vaše otázky proč tolik neordinuji.

Velmi ráda bych vám ukázala to, co jsem se na svých cestách naučila. Napojila vás na energii šamanů a abuelů, kteří umí pracovat s vaším podvědomím, s vašimi strachy a křivdami. Jsem přesvědčená, že cestování osvobozuje. Je to jen otázka priorit kam vložím své peníze.

V naší minulosti vždy chlapci po dosažení určitého věku života odcházeli do světa na zkušenou. Dnes vnímám jak moudří byli naši předci. Cestování vám přinese jiný úhel pohledu, odbourá vaše strachy a naučí vás přijímat život takový jaký je, a to s velkou pokorou a láskou.

Všechny pobyty se mnou, kde cestujeme ale také pracujeme s podvědomím a se strachy najdete zde: https://anetabenediktova.cz/sluzby/cestovani-s-anetou/