Svaté Lurdy a mystický rok 2020

Rok 2020 bude plný emocí, lásky a sebeléčení. Bude plný témat mezilidských vztahů. Nad našimi hlavami odehrají planety mystické „nebeské divadlo“, které bude jedinečné, ale také nás silně emocionálně ovlivní. Vždyť už v lednu nás čeká první polostínové zatmění měsíce!

Číslo 2 v numerologii představuje mimo jiné naší emoční stránku. Pokud se podíváme na 2020, tak nám může evokovat dva labutí krky otočené k sobě, které vytváří tvar srdce. Právě srdce, emoce a vztahy bude to hlavní, co nás rokem 2020 bude provázet.

Pokud jsme v předchozím období v sobě nashromáždili velké množství pocitů křivd, nenávisti, pokud jsme nedokázali odpustit, tak v tomto roce to bude naše hlavní téma. Jestliže neuposlechneme volání naší duše po klidu a míru, tak se vše začne projevovat tělesně, tedy nemocemi a zraněními.

Pracujme cíleně na svém pocitu štěstí, lásky a klidu. Pěstujme své záliby a koníčky, odpouštějme. Jen tak nám bude dobře.

Nevíte jak? Objevte sílu „svatých míst“. Jsou to místa, kam historicky, několik desetiletí přichází lidé a modlí se. Na těchto místech se hledá cesta k vnitřní duchovnosti.  Svatá místa vždy mají nějaký historicky skrytý význam. Naši předci byli velmi chytří a znalí zákonů přírody. Dokázali najít místa, kde silně vyzařuje dobrá, léčivá energie. Většinou se na tom podílí podloží v zemi, světové strany, proudění, okolní stromy a příroda. Na těchto místech se stavěli kostely, kaple či jiné duchovní stavby. Potom k nim proudily davy lidí v modlitbách.

Každý v mém okolí ať věřící či nevěřící, který navštívil některé z takových míst si odnesl velký duchovní zážitek a vždy to mělo nějaký silný význam pro jeho budoucí život.

Záhadné Lurdy…

Před několika lety jsem s manželem cestovala automobilem na jih Španělska. Při plánování cesty se manžel rozhodl, že mi splní můj sen a pojedeme přes Lurdy. Lurdy jsou malé městečko na jihu Francie v podhůří Pyrenejí, kde se podle pověsti zjevila Panna Marie. Je to silné duchovní místo, známé zázračnými uzdraveními. Nevěděla jsem přesně co mám od návštěvy takového místa čekat, ale těšila jsem se jako malé dítě.

Vyrazili jsme z Čech jednoho únorového odpoledne za silné sněhové vánice. Rozhodli jsme se, že pojedeme tak dlouho, dokud to půjde a pak si najdeme nocleh. Bylo před námi téměř 1600 km přes Německo, Švýcarsko a téměř celou Francii.

Sedla jsem za volant a nadšeně vyjela. Manžel, jak bylo jeho zvykem, si ustlal na zadních sedačkách a během několika vteřin usnul. Jelo se mi krásně. Nemusela jsem nikde být na čas, silnice byly volné a kochala jsem se okolím. Po přejetí německých hranic se kolem mě začaly vypínat obrysy alpských velikánů. Ty jsem však jen tušila, jelikož už byla tma. Auto ukrajovalo kilometr za kilometrem a já jsem v sobě měla pocit dítěte, které se těší na vánoční stromek a dárky. Kolem jedné hodiny v noci mě přeci jen přepadla únava. Vzbudila jsem manžela, že by bylo záhodno najít nějakou tu postel na přespání. Měli jsme štěstí. Po pár kilometrech se před námi vyloupl do dálky zářící nápis motel. Ubytovali jsme se a během pár sekund jsem usnula.

Vzbudili jsme se do mrazivého rána zalitého sluncem. S radostí jsem sedla za volant a jela a jela a jela…

Naše auto se proplétalo spletí klikatých silniček v hornaté oblasti Francie. Stále jsme se drželi ukazatele Lourdes. A už je to tady! Slavnostně jsme vjeli mezi domečky u nápisu město Lourdes. „Musíme najít tu jeskyni, kde se zjevila Panna Marie. Tam by mělo být to poutní místo…“ zavelela jsem manželovi, který seděl za volantem. „Jeskyně se řekne grotte, tak se dívej na cedulky grotte …“

Jezdili jsme městem nahoru a dolu po klikatých silnicích zprava doleva, ale nic jsme neviděli. Dokonce jsme vyjeli za město Lourdes s nadějí, že jeskyně bude někde ve skalách. Našli jsme jen camp plný obytných vozů. A tak jsme se opět vrátili a manžel se se svojí školskou francouzštinou zeptal kolemjdoucí, kde že je ta grotte. No, dívala se na nás jako na mimozemšťany. Tady přeci a ukázala na místo před námi.

Zhruba dvě stě metrů před námi bylo velikánské náměstí, na jehož konci stál vysoký, rozlehlý kostel pod nímž se nacházela svatá jeskyně se známou soškou Panny Marie. Když jsem si pak po návratu domů pustila některá videa z bohoslužeb na tomto náměstí, tak jsem pochopila, proč je nutné, aby bylo vše tak velké a prostorné.

S určitou mírou rozladění a skepse jsem šla po schůdcích dolů na náměstí ke svatému místu. Po cestě mě však zaujala malá kaple, která stála u obrovského kostela vedle svaté grotte.

Vešla jsem dovnitř…do dnešního dne nechápu co se tam v ten okamžik přesně stalo. Podlomila se mi kolena a s velkou tíhou jsem usedla do první lavice. V tu chvíli se začaly z mých očí  řinout potoky slz. Nebyla jsem schopna to ovládnout. Plakala jsem jako malé dítě. Seděla jsem a plakala a plakala a plakala. Manžel se jen shovívavě na mě chodil dívat a s trpělivostí čekal až budu schopna z kaple vyjít ven. Trvalo to téměř hodinu. Následně jsem prožila nádherné, duchovní chvíle v grotte u sochy Panny Marie.

Byl to můj první opravdu silný emoční zážitek spojený se svatým místem, s místem které je promodlené od tisíců lidí.  Pocítila jsem naději, lásku, štěstí, zdraví a klid.

Je mi jedno co říkají vědečtí skeptici či zástupci sdružení Sysifos. Já jsem to prožila! Měla jsem pocit, jako kdyby tam ze mě někdo sejmul obrovský balvan mých negativních pocitů, zážitků, křivd, nenávisti…tak začala moje objevná a očistná cesta po svatých místech.

Proč to píši? Myslím si, že rok 2020 nás přímo vybízí takové očistné poutě podniknout. Očistné poutě do svého nitra. A nemusíte jezdit daleko. U nás v Čechách je takových míst také hodně.

V roce 2020 bychom totiž měli začít hledat svoji duchovnost. Duchovnost je něco jiného než náboženská víra. Duchovnost mi nepředurčuje, kdy mám být v kostele a co mám říkat. Duchovnost mi dává víru, klid a mír, svobodu a stejně tak jsem pak schopna ji dát já druhým.

A o to bychom se nyní měli snažit více než kdy jindy. Pak budeme opravdu, vnitřně šťastni. Pocit štěstí nezískáme nákupem nového trička, bot či auta. Opravdový pocit štěstí nám vyvolává smích, radost, spokojné mezilidské vztahy.

Přeji vám všem, ale i sobě, aby rok 2020 byl ve znamení lásky, pokojných emocí a vztahů. Držím nám palce!

Odebírejte novinky z mého blogu

Přihlaste se k odběru novinek na mém blogu a zůstaňte se mnou ve spojení. Jakmile tu bude něco nového, budete o tom vědět mezi prvními.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů.