Získejte nadhled, problémy se lépe řeší!

Tento příspěvek píši v poslední den roku 2023. Bývá zvykem bilancovat minulá období a pak si dávat předsevzetí do roku nového. Tento zvyk jsem již dávno opustila, nicméně dnes ráno při mé meditaci jsem si uvědomila vhled, o který bych se s vámi ráda podělila, je to vlastně můj příběh „cestovatelky“.

Když mi bylo padesát let, tak jsem si vytvořila seznam míst na světě, které bych chtěla vidět. Na mém seznamu byly pyramidy, buddhistické kláštery v Thajsku a zejména v Barmě, zátoka Ha Long, Machu Picchu a mnoho dalších zajímavých míst.

Cestovat a poznávat svět jsem chtěla vždy, ale blokovaly mě strachy a přesvědčení, že to je problematické, že neumím pořádně anglicky a jiné řeči, že mám málo peněz, že neumím létat letadlem, že mám hodně práce, a to klasické až…tak, až…tak…

Když jsem se probudila a na mých životních hodinách odbila padesátka, tak mi hlavou jako blesk projela myšlenka: „jak dlouho chceš ještě čekat?“ Ta myšlenka, a zejména ten pocit byl tak silný, že jsem se v tu chvíli rozhodla nečekat!

Představa babičky, která sedí u televize a přepíná seriály, občas jde na kafíčko s kamarádkami a žije jen život svých dětí a vnoučat ve mně vyvolala paniku a zároveň posílila moje odhodlání začít žít plnohodnotný život, poznávat nové a učit se novému. Absolutně jsem nepřipustila myšlenku, že jsem stará a něco nejde. V tu chvíli jsem měla pocit, že jsem se znova narodila. Jako by „první polovina“ mého života odešla. V této polovině jsem si splnila své karmické úkoly spojené s rodinou a dalšími lidmi. Nyní nastala ta druhá „polovina života“, kde si já mohu vybrat, jestli jí prožiji naplno, jestli „pojedu jízdu v růžovém americkém cabrioletu s vlajícími vlasy“ nebo si „sednu na lavičku před mým domem a budu plést svetr a mít obavy o svá vnoučata“.

Ta druhá varianta pro mě absolutně nepřipadala v úvahu. Po stovkách hodin meditací a po stozích přečtených duchovních knih jsem věděla, že to, co mám ve své hlavě, to se mi děje v reálu. Radikálně jsem odmítla mít v mé hlavě strachy, obavy a omezení spojená s cestováním a poznáváním. Nastavila jsem si tam, že všude na světě žijí lidé jako já, a i oni se se mnou chtějí domluvit, a tak to nějak dám a uvidím…

A tak jsem si poprvé v životě koupila sama letenku, a to hned na Srí lanku a domluvila si ubytování u lidí z Čech, kteří tam měli apartmán…Šla jsem postupnými láskyplnými kroky, tak jak jsem cítila, že to pro mě bude dobré. Věděla jsem, že pokud se vyskytnou potíže, tak jsou poblíž krajané, kteří mi pomohou. Nakonec se ke mně přidala i část mojí rodiny, takže svoji první větší cestu jsem uskutečnila i za podpory ostatních. Nebylo to plánované, prostě se to tak stalo. V mé hlavě v mém podvědomí bylo jen: „cestuji a mám podporu.“

Postupně pak v dalších měsících se v mém životě opravdu děly zázraky. Den po dni, měsíc po měsíci mi sami do života přicházely příležitosti, jak poznávat svět za podpory druhých lidí, ale bez klasických cestovních kanceláří. Magnetismus mojí mysli, která měla nastavené cestování bez překážek a za podpory vesmíru a všeho kolem se mi podařilo navštívit moje vysněná místa a mnoho dalších.

Naučila jsem se pohybovat ve světě letenek a další dopravy, naučila jsem se pohybovat ve světě ubytování a hledání zajímavých lidí a míst. Neumím vyhledat to nejlevnější, umím si ale vyhledat to, co je pro mě dobré. Naučila jsem se na svých cestách mít absolutní důvěru v život, který mi v danou chvíli přinese to, co potřebuji, co je pro mě dobré.

Jedním z příkladů byla moje první cesta do Peru. Již při odletu z České republiky jsem věděla, že v Peru jsou nepokoje a protivládní demonstrace. Cítila jsem však, že tam mám letět. Z původně měsíčního pobytu v Peru se mi cesta zkrátila na pouhých sedm dní. Nicméně v těchto sedmi dnech jsem měla možnost pocítit nesmírně silnou a léčivou energii Inckého města Cuzco, pohoří And a bájného města Machu Picchu. Potom jsem musela doslova uprchnout, ale s pocitem, že se sem ještě musím vrátit. Uprchla jsem do Mexika. V Mexiku jsem před tím už byla opakovaně a tuto zemi, kulturu a lidi jsem si doslova zamilovala. Cítila jsem se tam prostě doma, takže moje první myšlenka, kam utéct do bezpečí bylo Mexiko.

Nakonec se vše ukázalo jako geniální plán života, vesmíru, boha, je na vás, jak to nazvete. Moje předčasná cesta do Mexika skončila čtyřtýdenním intenzivním kursem španělštiny, a nakonec otevřením dalších mých životních cest a zkušeností.

Vůbec jsem nechápala, jak to bylo možné…Do Peru jsem odlétala s pěti základními lekcemi z učebnice španělštiny pro samouky. Za 8 týdnů jsem byla u mexického léčitele na šamanském léčení, na meditacích a povídání o bylinách a vše jsem mu rozuměla a byla jsem schopná s ním komunikovat ve španělštině. V porovnání s mým několikaletým úsilím naučit se anglicky a komunikovat v této řeči se to jevilo jako zázrak. Zázrak to ale nebyl. Bylo to jen plynutí s životem a nekladení překážek v mé mysli. Prostě to, co se dělo, co mi život předkládal jsem přijímala bez odporu a plula jsem s proudem.

Proč to vlastně píši? Dnes ráno při meditaci mi přišla myšlenka, pocit, kolik mám kolem sebe lidí, přátel, známých, klientů, kteří mi stále říkají: „já bych to nedokázal, protože…“ a pak následuje celý seznam překážek a omezení, které mi vyjmenují, ale které jsou reálně jen v jejich hlavách, v jejich přesvědčeních, ne v životě. Potom se vrátí do svých domovů, sednou si k televizi nebo k počítači a poklidně, možná až moc poklidně žijí svůj života setrvávají ve svých zacyklených problémech.

Na mých cestách jsem si uvědomila, jak musím hodně zapojovat svůj mozek, jak se musím učit nové věci. Uvědomila jsem si, že mě cestování každým dnem a každou hodinou vyvádí z mé komfortní zóny, a tak trénuje všechny moje smysly a všechny části mého mozku. Uvědomila jsem si, jak mě cestování naučilo být v klidu, když se stane neočekávaná událost a věřit, že se vždy vše dobře vyřeší, jelikož vlastně všichni kolem mě mají zájem tu danou situaci vyřešit. Cestování mi nedovoluje mentálně stárnout. Uvědomila jsem si, že většina lidí, se kterými se potkávám je o mnoho mladších, než jsem já. Nutí mě to neupadat do myšlení starého člověka zahořklého svými životními zkušenostmi.

Možná vás teď napadá otázka, proč jsem nezačala dříve…začala jsem cestovat ve chvíli, když jsem začít měla. Prostě v životě je vše tak jak má a přílišné zapojování rozumu a analytického myšlení často bývá na škodu.

Při cestování a nejenom při něm se mi osvědčila metoda představit si a smířit se s nejhorší variantou. Takže například při mém posledním letu z Cuzca do Limy nám v polovině cesty kapitán letadla oznámil, že máme závažnou poruchu, a musíme s vrátit zpět na letiště v Cuzcu. Na palubě vznikla panika…představila jsem si to nejhorší co se může stát…prostě rychle spadnu i s letadlem a rychle umřu v náručí mystických And. Smířila jsem se s touto myšlenkou a v klidu jsem prožila celý let i přistání. Panika nepomůže a stres jen ničí tělo a mysl. Nakonec vše dopadlo dobře a vše se vyřešilo jako celá řada dalších událostí v mém životě.

Pokud nyní přemýšlíte, že byste také chtěli cestovat, ale svírají vás strachy a obavy, zkuste použít tuto metodu. Můžete také stejně jako já začít cestovat s někým, kdo už cestování zná a on vás to postupně naučí. Vždy je nějaká cesta.

Jaký je tedy vzkaz ode mne pro vás? Život je krásný ve všech svých podobách. Setrváváním na jednom místě nejsme schopni všechny jeho podoby poznat. U nás doma, v Evropě to funguje jinak než v celém světě. Cestováním získáte nejenom dovednosti, ale i velký nadhled. Nadhled nad politickými událostmi, nadhled nad událostmi a situacemi ve vašem městě, ve vaší vesnici, ve vaší rodině. Moje zkušenost je, že získáte nadhled nad sebou samotnými.

Pokud se několik let točíte stále v kruhu svých starostí, obav a psychických problémů, tak cestování je jedna z velmi účinných terapií. Odpojíte se od některých zdrojů svých obav a můžete získat nadhled, se kterým se pak většina problémů v podvědomí řeší daleko snáze a efektivněji. A věřte, že vím, o čem mluvím!

Přeji vám všem, abyste našli odvahu změnit svá negativní přesvědčení o cestování a prostě vykročili. Rok 2024 je v čínském kalendáři rokem draka. Ten nám přináší sílu, moudrost a magii. Může vám přinést velké pozitivní změny ve vašem životě, jen je potřeba udělat ten první krok. Pak už můžete „jet v růžovém cabrioletu s vlajícími vlasy“.