Temazcal – očista těla a duše

Toužila jsem zažít temazcal v jeho pravé podobě na území, kde má tradici, kde je přítomný duch předků, kteří jej provozovali.

A tak Mexiko bylo tou správnou volbou nejenom zvídavé cestovatelky, milovnice moře, tepla a exotických bylin, ale také mé vnitřní duše, která chtěla tento rituál zažít a procítit.

O temazcalu se dočtete různé věci. Zjistila jsem, že historické prameny se ne vždy shodují a vlastně mi to bylo úplně jedno. Vnitřně jsem cítila, že to je to, co chci prožít a sama zjistit, jak to funguje.

Při naší cestě Mexikem, tedy mojí a mých dalších jedenácti „bojovníků světla“, jak jsme byli nazýváni (viz. Článek) jsme absolvovali dvakrát rituál temazcalu. O tom prvním vám psát nebudu, popíšu vám ten druhý, ten úžasný!

První byl také dobrý, ale pokud bychom neměli možnost poznat temazcal s Fredym, nevěděli bychom co to je opravdu spirituální stránka této očistné kůry. Prostě všude na světě to je tak. Jsou věci a události lepší a ty méně lepší. Abychom poznali ty dobré je potřeba k nim mít ty druhé, protože světlo nemůže existovat bez tmy a tma bez světla.

A tak jsme vyrazili mikrobusem z pohodlí malého hotýlku u moře a s velkým očekáváním něčeho neznámého a možná i tajemného. Všichni plavky a ručník v malém batohu a pár pesos pro šamana – Abuela, který má od svých předků oprávnění k temazcalovému rituálu.

Všem těmto vyvoleným lidem se říká Abuelo nebo Abuela, v překladu dědeček nebo babička. Jsou to lidé, kteří dědí ve své rodině schopnosti a znalosti správného rituálu v temazcalu – očistné potní koupele či lázně. My neznalí Evropané bychom řekli, že jdeme do páry…

Po příjezdu na místo nás čekal úchvatný pohled na temazcalovou chýši postavenou pro tento rituál, před níž byl velký kamenný kruh se čtyřmi východy do světových stran. Uprostřed kruhu hořel oheň, v jehož středu byly naskládané žhavé kameny. Z jedné strany kruhu byl postavený velký kříž, symbol křesťanství, z druhé strany pak oltář, na němž byly obětiny ve formě květin a plodů rostlin a také nádoby se zapáleným kopálem. Kopál je pryskyřice, která se v zemích střední Ameriky používá jako jinde třeba kadilo na očistné obřady.

U oltáře stál s jemným úsměvem člověk velmi drobné postavy, který držel levou ruku v oblasti svého srdce a pravou rukou nám pokynul, ať se postavíme před oltář a s pokorou nás požádal o to, abychom celým srdcem přijali vše, co nám matka země, příroda, voda, vzduch a oheň v průběhu rituálu poskytnou. On pak bude jen naším průvodcem, který nám z celého srdce poskytne vše, co umí a zná, pomůže nám spojit se s vlastní spiritualitou.

Celá skupina „bojovníků světla“ oněměla úžasem a vlnou spirituální energie a pokory, která vstoupila do každého bez rozdílu. Abuelo začal dělat tradiční modlitby a rituály nejdříve u oltáře, potom přešel ke kříži, a nakonec do kruhu. Všude žádal o povolení a požehnání matky země, přírody a duchů k očistnému rituálu.

Potom nám Abuelo pokynul, abychom jednotlivě vstupovali do kruhu vstupem z východu. Šla jsem první. Zastavila se u vstupu a podívala se mu do očí. Byli tmavě hnědé s dlouhými černými řasami, jemné a hladké jako samet. Měla jsem pocit, že jsem se v jeho očích rozplynula. Jako bych najednou byla součástí jeho bytosti a přesně jsem věděla co mi říká, i když jsem jeho slovům nerozuměla.

Očistil mě kouřem z kopálu, větvičkami bylin a modlitbami. Vstoupila jsem do kruhu a již v meditaci čekala, až touto očistou projdou ostatní. Následně nás všechny obešel a každý od něj dostal do dlaně malý kousek kopálu (pryskyřice), kterou jsme si měli v dlani přitisknout na srdce a vložit do ní vše co chceme opustit a zejména vložit do ní modlitby za odpuštění. Nádherný a osvobozující moment byl, když jsem kopál se svými přáními a modlitbami rituálně vhodila do ohně.

Potom Abuelo pokynul ke vstupu do temazcalu, do kamenné stavby podobné tvarem polokouli, s malým otvorem, kam se vstupuje po kolenou s prosbou a záměrem s čím mi má očistná lázeň pomoci. Abuelo u vchodu zpíval a zároveň jeho pomocník hrál na gong, který vydával zvláštní, mystický zvuk linoucí se v celém vnitřním prostoru temazcalu.

Posedali jsme si do kruhu a Abuelo začal zpívat a hrát a jeho pomocník postupně do prohlubně uvnitř stavby vkládal horké kameny. Po chvíli začalo být příjemné teplo. Abuelo vzal nádobu s odvarem z bylin a začal horké kameny polévat tak, aby se tvořila horká pára. Stále zpíval a hrál, střídal intenzity zpěvu a hry a postupně jsme se všichni přirozeně dostali do stavu, že jsme s ním španělsky zpívali, i když nikdo z nás španělsky mluvit neumí…těžko se tak nádherný a osvobozující zážitek popisuje.

Po ukončení celého temazcalového rituálu nám Abuelo poděkoval a z temazcalu odešel. My jsme tam zůstali sedět v němém úžasu opojení spirituální energií. Nikomu z nás se ven nechtělo. Z lůně temazcalu nás „vytáhly“ až jemné zvuky tibetských mís, na které začal venku hrát pomocník Abuela.

Jako omámení jsme seděli a poslouchali. Až po notné chvíli jsme si uvědomili, že na nás volají, ať se jdeme vykoupat do cenotu. Cenote je vodou zatopená většinou otevřená krasová jeskyně. Poskytuje možnost plavání v energii matky země a v energii vody. Bylo to nádherné zakončení temazcalového rituálu.

Vím, že se do Mexika a k Abuelovi Fredymu brzy vrátím…pojedete se mnou?

Připravuji cestu do Mexika 4.11.2022 Láká vás bezprostřední prožití rituálů, temazcalu, cestování, meditace a koupání v cenotech? Podívejte se zde

Odebírejte novinky z mého blogu

Přihlaste se k odběru novinek na mém blogu a zůstaňte se mnou ve spojení. Jakmile tu bude něco nového, budete o tom vědět mezi prvními.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů.